Volba zkousejiciho

Výběr zkoušejícího: pravidla, kapacity a dopady

Účel: Popsat model „hlásím se ke konkrétnímu zkoušejícímu“, vč. pravidel náhrad.

• Sekce: Cíl | Model přihlašování | Náhradní mechanismus při výpadku | Dopady na průchodnost | FAQ
• Metriky: % termínů s volbou zkoušejícího; průměrná čekací doba; spokojenost studentů i zkoušejících
• Zdroje: SIS přihlašování na zkoušky, krátké anketní dotazníky
• GDPR: Pseudonymizace zkoušejících v pilotních reportech (pokud je potřeba)

Poznámka: Když se člověk hlásí na zkoušení, tak typicky neví, kdo ho bude zkoušet. Navrhuji, aby se hlásil ke konkrétním lidem. Na PřF to tak často je, na 1LF jsem to zažil na povinném předmětu jednou, na hygieně v 6. ročníku. A je to super. Já jsem se hlásil k lidem, co mi sedli i za cenu, že byli třeba přísnější. Já bych absolutně neměl problém se hlásit na zkoušku ke kontroverznímu pedagogovi, pokud mi sedí jeho styl uvažování. Naopak, některým jiným zkoušejícím bych se vyhýbal za každou cenu, protože mi absolutně nesedí způsob jejich uvažování. Argument 'co když ale zkoušející onemocní zkoušející a nebude moct přijít' - záleží. Někdo by ho nahradil a/nebo by se zkouška přesunula na jiný termín.

Volba zkoušejícího (transparentní registrace na examinátora)

Slug: Volba_zkousejiciho

Účel: Umožnit studentům hlásit se ke konkrétním zkoušejícím; popsat pravidla, výjimky a náhradní řešení.

Doporučené sekce:

• Přínosy (fit preferencí, snížení stresu)
• Pravidla registrace (fair-use, kapacity, termíny)
• Co když zkoušející odpadne (fallback algoritmus)
• Napojení na SIS/rezervační nástroj
• Monitoring spravedlnosti (viz stránka o statistikách)

Mini-tabulka:

Předmět	Zkoušející	Kapacita/termín	Preferenční sloty	Fallback postup
Fyziologie	MUDr. Hrachovina	12 / 15. 6.	08:00–12:00	Přesun na MUDr. X

---

Metodické poznámky

Výběr zkoušejícího se nezdá být nejlepší cestou ke spravedlivému hodnocení, protože by způsoboval zase jiné problémy:

• Nerovné podmínky: studenti kteří by měli lepší informace by měli nespravedlivou výhodu vůči ostatním.
• Potenciál pro korupci: možnost „domluvených“ zkoušek, neformálních protislužeb apod.
• Nerovnoměrnou zátěž: oblíbení učitelé budou přetíženi, jiní nevyužiti.
• Zhoršení reliability: roste rozptyl výsledků, klesá důvěryhodnost systému hodnocení.
• Složitější plánování: logistické problémy při sestavování komisí a termínů.
• Ztrátu standardizace: obtížnější kalibrace mezi zkoušejícími a předměty.
• Možné zpochybnění akreditací: nejednotné hodnocení může být problém při externí evaluaci.
• Etickou a právní zranitelnost: zvýšené riziko stížností a nutnost důkazní opory při sporech.

Věc se v odborné literatuře řeší pod názvem Efekt zkoušejícího („examiner effect“). Snahou je snižovat tento efekt správnou metodikou hodnocení, což zahrnuje například:

• Standardizaci hodnocení pomocí rubrik, check-listů, kritérií
• Panelové zkoušení
• Monitoring průměrů úspěšnosti podle zkoušejícího, adjustace (FACETS/Rasch, kontrolní grafy).
• Záznam a audit průběhu.
• ...

Pro nás je na tom pozitivní, že to porovnávání/monitorování zkoušejících se používá. Jen to není tak jednoduché, protože i u jednoho zkoušejícího se přísnost hodnocení mění v čase (na začátku je pozorována menší přísnost).

Je k tomu docela obsáhlá literatura, která vesměs vyzdvihuje přínos strukturovaného hodnocení pro zvýšení reliability.

„Structured Viva Voce Examination" je forma ústní zkoušky, která se řídí předem stanoveným a standardizovaným plánem otázek a kritérií hodnocení.

• Otázky jsou předem připravené a často rozdělené do tematických bloků (např. anatomie, patofyziologie, klinické uvažování).
• Každý student dostává stejný nebo srovnatelný soubor otázek, čímž se minimalizuje náhodnost a subjektivita.
• Hodnocení probíhá podle rubrik nebo checklistů, kde jsou jasně popsány požadované odpovědi a bodové rozpětí.
• Zkoušející jsou školeni, aby pokládali otázky a hodnotili konzistentně.

Strukturované hodnocení zlepšuje shodu mezi hodnotili, snižuje vliv „examiner effect“ a zvyšuje spokojenost studentů i validitu zkoušky.