|
Ohlédnutí za...Atelierem č. 1
První setkání v Atelieru MEdIC 25.3. 2026 bylo věnováno kompetenčnímu rámci „PROFILES“
– úvod do tématu CBME – competence-based medical education
a také sběru podnětů k připravované MEdIConferenci, která se uskuteční 18.5. a 19.5. 2026 na 1.LF UK.
Pan doktor Laštůvka, který pracuje na české verzi výsledků učení státnicového oboru
gynekologie a porodnictví, pojmenoval výhody, které spatřuje v jasném definování požadavků na studující
– jako „nepodkročitelného“ minima.
Umožní také respektovat jedinečnost každého pracoviště – bude jasné, kterých výsledků učení se má kde dosáhnout.
Paní doktorka Miková vznesla dotaz, zda to naopak nepovede k tomu,
že studující se budou učit právě jen to „minimum“ zároveň vnímá tlak ze strany studujících
a „obranný“ postoj některých vyučujících, kteří se snaží vyjít vstříc, jen aby si studenti „nestěžovali“.
Pan profesor Pavlišta sdílel vlastní zkušenost z Bernu a organizaci posledních ročníků,
která je na klinikách, studující jsou ubytováni u nemocnice úroveň znalostí a dovedností je srovnatelná s lékaři po kmeni u nás.
Pan profesor Pavlišta se tázal, zda bude vůbec možné převzít tento rámec do našich podmínek.
Také sdílel svoji zkušenost s nabídkou účasti na noční službě našim studujícím všeobecného lékařství,
aby měli možnost vidět porod, který nelze „naplánovat“ pouze do času stáže.
Bohužel ze strany studujících tato nabídka nebyla využita. Je potřeba motivovat nejen vyučující, ale také studující - „tlačit z obou stran“.
Diskutována otázka, jestli toho nepožadujeme málo a „neochraňujeme“ nebo „nerozmazlujeme“ a nedáváme na „stříbrném podnose“..
Jak zajistit, aby studující dostali zpětnou vazbu?
Jak jim zajistit podmínky, aby měli co nejvíce příležitostí k učení, což s sebou nese i vystoupení ze své komfortní zóny
(což s sebou ponese i „riziko“ negativního hodnocení vyučujícího).
Např. ve Francii mají studující vyšších ročníků („l‘externe“) více odpovědnosti. Pan doktor Jeníček doplnil svoji zkušenost s výukou navaz. magister. oboru fyzioterapie.
Svůj pohled také sdílel ročníkový zástupce 1. ročníku Tomáš Novák, který by jasné definování výsledků učení také uvítal.
Paní odb. as. MUDr. Canová vysvětlila podmínky samostatné preskripce např. v Holandsku, kde je požadována zkouška - ráda by zavedla „klinickou farmakologii“, která je na zahraničních univerzitách běžná.
Na závěr otázka, zda by už by nemělo být spíše předmětem postgraduálního studia. Jak stanovit hranici?
Děkuji všem za aktivní účast a podnětnou diskuzi a za zpětnou vazbu.
| 
